- Bylo zjištěno, že nanočástice oxidů železa dokážou zajistit odvádění tepla z míst vystavených vysokým teplotám. Vědci se domnívají, že tuto techniku bude možné použít pro chlazení širokého spektra zařízení – od elektroniky až po jaderné reaktory.
- Výzkumníci z Michiganské technické univerzity vyvinuli grafénovou strukturu v podobě medové plástve, ve které jsou grafénové pláty udržovány v potřebné vzdálenosti od sebe prostřednictvím uhličitanu lithia. Tyto „3D grafény“ vložili místo platiny do barvivem senzitizovaného solárního článku a dosáhli při tom 7,8% konverze slunečního záření na elektrickou energii.
- Podařilo se vyvinout uhlíkové nanotrubice pokryté vrstvou silikonu, které je možné využít v lithium-iontových bateriích. Vědci předpovídají, že použití silikonu může až desetinásobně zvýšit kapacitu těchto Li-ion baterií. Problém se však zdá být v tom, že při vybíjení baterie dochází k rozpínání silikonu, které může mít za následek poškození silikonových anod. Řešení by mohlo být v paralelním rozmístění nanotrubic pokrytých vrstvou silikonu, čímž by se předešlo poškození anody při rozpínání silikonu.
- Vědci z Kodaňské univerzity zjistili, že je možné výrazně snížit množství platiny, která je zapotřebí jako katalyzátor v palivových článcích. V prázdném prostoru mezi platinovými nanočásticemi totiž dochází ke katalytickému chování. Při dosažní správné hustoty platinových nanočástic je tedy možné snížit množství potřebné platiny.
- Probíhá výzkum solárních panelů vyrobených z grafénových plátů o tloušťce pouhé jedné molekuly. Tento typ solárních panelů by mohl produkovat v přepočtu na svou hmotnost až tisíckrát více energie než běžné solární panely. Vědci již vytvořili počítačový model a nyní pracují na zkonstruování těchto solárních panelů.
- Byly vyvinuty katalyzátory složené z nanočástic železa na polymerové matečné struktuře.Polymer zabraňuje oxidaci železných nanočástic působením vzduchu nebo vody, ale současně reagujícím molekulám umožňuje přicházet do kontaktu s železnými nanočásticemi.